Úplněk, čili magická noc, je spojen s netradičními příběhy od legend, pradávných mýtu až po naši současnost. Jste schopni během úplňku nečekaných věcí? Nedělejte si s ničím hlavu, od pradávna se říká, že úplněk má vliv nejen na naše fyzické, ale i to duševní zdraví. 

S úplňkem je ovlivněna i porodnost dětí a v neposlední řadě i spánek. Spánek ve spojení s úplňkem už řadu let nedá spát ani vědcům, kteří se snaží vysvětlit tento silný vliv měsíce na naši populaci. 

Co už vědci zjistili?

Ke konkrétním odpovědím zatím nedošli, ale pár výzkumů se zdá být velice zásadních.

Studie vědců ze švédské univerzity uvádí, že mozek je v některých fázích měsíce citlivější. Velmi vysokou citlivost řadí právě k fázi úplňku. Studie se zúčastnilo kolem 50 osob a zjistilo se, že je spánek za úplňku průměrně o 20 minut kratší. Také kvalita není taková a dochází k častějšímu nočnímu probouzení. Samozřejmě tento fakt neplatí u každého. Někdo může trpět nespavostí, jiný úplněk nijak nepocítí. 

Další studie patří Švýcarům. Ukázala, že náš mozek je za úplňku také aktivnější. Mozek podněty z okolí vnímá o dost víc a tudíž i svit měsíce. Tento stav může způsobovat ztížené usínání a také nepříjemné noční probouzení. Součástí studie byl výzkum desítky dobrovolníků, kteří v kontrolovaných podmínkách strávili dvě noci. Místnosti neměly okna a žádný z dobrovolníků nevěděl záměry výzkumu. Vědci se tak vyhnuli vlivu světla z měsíčního úplňku a také domněnkám účastněných. 

Během těchto dvou nocí se zjistilo, že byl spánek dobrovolníků něčím velice ovlivněn. Byl v průměru o 20 minut kratší a usínání bylo pomalejší v rozhraní 5 minut. V hlubokém spánku strávili o třicet procent méně za celou jednu noc. Všemu odpovídala také zpětná vazba zúčastněných. Nejednalo se o pozitivní reakce. Cítili se nevyspalí a jako důvod uváděli horší kvalitu spánku. 

Těmito zjištěními se tedy prokázalo, že se jedná o studii, která potvrdila, že úplněk může spánek ovlivňovat. Usínání je pomalejší, snový stav neboli REM fáze přichází později a hluboký spánek je kratší. Tento výzkum také naznačuje, že se možná jedná o vrozené reakce člověka. Místnosti neměly okna, tudíž fyziologická reakce na lunární cyklus měsíce vznikla sama o sobě. 

Švýcarští vědci dále sledovali fyziologické jevy člověka a to pohyb končetin, očí, hormony a mozkovou aktivitu. Zjistili, že v těle nejspíš existuje centrum tzv. cirkalunárních hodin. Toto centrum je v blízkém spojení s vnitřními hodinami člověka, tudíž rytmu cirkadiánního. Z toho vyplívá, že naše biorytmy jsou měsícem a jeho fázemi ovlivněny. 

V další významné studii vědci sledovali společnosti s různými přístupy k modrému světlu a celkově k elektřině. K pokusu si vybrali argentinské komunity. Jednalo se o domorodé skupiny, které měly k umělému světlu odlišné přístupy. První z nich neměla žádný přístup k elektřině. Druhá měla přístup jen k jedinému zdroji umělého světla. Třetí skupina byla vystavována umělému světlu nejvíce, protože měla neomezený přístup. Celkově se testovalo kolem stovky argentinských jedinců. Spánek odborníci sledovali pomocí monitorů, které měli jedinci na svém zápěstí. 

Tato studie také došla k výsledku vlivu úplňku na náš spánek, ale jedna změna je tu zásadní. Při pozorování vědci zjistili, že každý jedinec vyjma vlivu modrého světla a elektřiny prožíval hlavně před nástupem úplňku výkyvy spánkového režimu. Nejmenší počet hodin spali přibližně 3-5 nocí před úplňkem. 

K podobným výsledkům došla i studie, ve které bylo pozorováno o dost více jedinců. Konkrétně 464 studentů vysokých škol z oblasti Seattlu. Těsně před úplňkem jejich kvalita a délka spánku byla na nejnižší úrovni. 

A co melatonin? 

V první studiích vědci přisuzovali výkyvy spánkového režimu k nízké hladině melatoninu. Intenzita měsíčního svitu je o dost výraznější a ve spojení s modrým světlem z telefonů a jiných digitálních zařízení, může dojít k velice nízké produkci tohoto hormonu. Přirozeně se melatonin k večerním hodinám zvyšuje a dává tělu signál únavy a potřeby spánku. Toto snížení může mít podíl na obtížích se spánkem, horší kvalitu a probdělé noci. 

Nedostatek tohoto hormonu má vliv na usínání, celkovou kvalitu spánku a také správnou funkci vnitřních orgánů. 

Každý to máme za úplňku jinak

Každý jsme jiný, každý jsme individualita sama o sobě. A také spánek či citlivost jedince je velice individuální. Proto je možné, že při úplňku někdo nezamhouří oči a jiný ani nezaznamená, že je něco jinak. Tyto rozdíly jsou mezi lidmi veliké.

Najdou se velice citliví jedinci, kteří často sledují i lunární kalendář a vědí v jakých fázích se zrovna měsíc nachází. Samozřejmě se i mohou připravit na to, že se v těchto dnech možná špatně vyspí. Existuje mnoho otázek, na které zatím nelze nalézt odpovědi.

Pouhé zamezení měsíčního svitu zcela nepomáhá. Pro mnohé je odpovědí nesené dědictví z dávných let. Naši předkové za těchto nocí byli nejaktivnější. Díky světlu a síle měsíce před a ve fázi úplňku měli dostatek energie lovit i přes noc.

Má úplněk vliv na naše celkové zdraví? 

Odpověď je zcela individuální. Vše závisí na návycích a rutinách, které člověk dodržuje. 

Jedinec, který běžně spí 8 hodin nebude vnímat deficit 20 či 30 minut nějak zásadně. Vezmeme-li ale v potaz jedince, který má návyky horší a běžně spí méně než 7 hodin, může tento vliv úplňku silně zaznamenat. 

Odborníci ale spíše poukazují na riziko modrého světla a nadměrné užívání digitálních zařízení před spaním. Tyto faktory na nás mají velký vliv. Proto je důležité budování základních spánkových návyků. Vyvarovat se modrému světlu alespoň hodinu před uložením. Zaklapněte svůj mobil do pouzdra a odložte ho na místo, kde vás nebude rozptylovat a svádět na něm cokoliv dělat.

Vytvořte si rutinu a choďte spát ve stejný čas. Také před spánkem otevřete okna dokořán a pusťte čerstvý vzduch do místnosti. Tyto rady a inspirace mohou být velice zásadní pro kvalitu vašeho spánku.

Přečtěte si také:

• jaký je vliv povlečení na kvalitu spánku
• nejlepší polohy pro zdravý spánek
• komu bude vyhovovat spánek na měkké matraci
• komu naopak spánek na tvrdé matraci