Ranní vstávání nemusí být noční můrou.

Každý zná rána, kdy se člověku nechce z postele ani za nic, ale práce nebo škola bohužel nepočká. Ranní vstávání ale nemusí být za každou cenu noční můrou, stačí dodržovat pár pravidel.

Jděte spát, kdy se vám chce

To nejhorší, co můžete pro svou spánkovou hygienu udělat, je jít na lůžko v době, kdy jste čilí a rádi byste ještě něco podnikali. S takovou se u vás může rozvinou nespavost raz dva. A ta rozhodně rannímu vstávání neprospívá. Dlouhodobá insomnie je navíc velice nebezpečná a může vést až k depresi. Proto zalezte do postele až ve chvíli, kdy cítíte, že jste opravdu ospalí a nikdy se tomu nesnažte zabránit například kofeinovými nápoji. Jakmile se vám klíží oči, je ten nejvhodnější čas ulehnout.

Fyzická aktivita

Velkým motivátorem pro ranní vstávání je cvičení. Teď si jistě hodně z vás klepe na čelo, ale potvrzují to mnohé vědecké studie. Když si každý den ještě před snídaní nasadíte tenisky a vyběhnete na půl hodinky do parku, uvidíte, že vás už nebude potřeba dostávat z postele výhrůžkami nebo násilím. Při fyzické aktivitě se totiž vyplavují hormony štěstí, endorfiny. V kombinaci se studenou sprchou a dobrou lehkou snídaní se jedná o jeden z nejdůležitějších faktorů, které notorické nevstávače vyženou z pelechu. A to zcela dobrovolně.

Budík na druhé straně místnosti

Mnohem útrpnější je nastavit si budík na ráno a nechat ho ležet daleko z dosahu. Zvonící budík máme tendenci ihned vypnout, ale jakmile se bude nacházet mimo náš dosah, těžko ho utišíme. Bude potřeba se postavit a přemístit se k němu. A to už bude to nejhorší z celého procesu vstávání za námi. Je dobré pořídit si budík i s rádiem, jelikož standardní tón budíků je nejspíše vynálezem středověké inkvizice.

Každý den stejně

Při vstávání je nutné dodržovat rutinu. Proto je nejlepší se denně probouzet ve stejnou hodinu. A to i o víkendu. Tělo si na to rychle zvykne, což jen zlepší váš spánek.